Andělské snění a z kůry zrozený

Moje milé,
 již třetím rokem jsem ve vaší milé společnosti. Za ty měsíce společného tvoření mne jste mne přirostly k srdci. . Ráda se chodím dívat na vaše  nové nápady, tvoření a mám radost, když najdu od vás milý  komentář, který potěší. Mezi milé lidičky patří i Elli http://elliena-elli.blogspot.cz/. Ráda k ní chodím okukovat, co nového vytvořila. Mám ráda její andělky, víly  Hůkalky, růžičky.a musím napsat i rodinné tvoření, neb Elli zde ukazuje i  tvoření  svého manžela.
A tak si představte,  jaké bylo  páteční překvapení, když na mne doma čekal od Elli balíček. S napětím  jsem rozbalovala  papírovou krabici a čekala, cí zde najdu.   A  najednou se z krabice pomalu vznesla jemńoučká víla z perutími křídly a růžičkou ve vlasech. Usadila se u mne na zahradě a tam jsem ji také vyfotila.

Je krásná.

Ale překvapení pokračovalo a z  krabice se na mne dívaly oči lesního skřítka., který je rukou šikovného manžela Elli  z kůry zrozený. Je hladký a přitom zvrásněný letami růstu.Pojmenovala jsem si ho lesním skřítkem a on se stal  dobrým duchem mého domova.

A tak jsem měla včera malé soukromé vánoce. 

A tak bych  poděkovat milé ELLI a jejímu manželovi za  krásné dárečky.které mne moc a moc potěšily a zahřály u srdíčka. 

  IVA

Procházka růžovým sadem.

Tak by se dala nazvat velikonoční procházka Průhonickou dendrologickou zahradou. Kouzelné květy rozličných jabloní , to byla nevídaná krása. Včely okolo stromů lítaly a bzučely, něco jako symfonický orchestr. Dětství mi připomněly  trsy bledulí, které jsem ráda jako dítko školou povinné malovala a fialové petrklíče krásně vystrkovaly své kulaté hlavy. V dendrologické zahradě jsem byla poprvé a přitom je nedaleko od Průhonického parku. Budete-li mít někdy cestu kolem, tak si návštěvu této zahrady nenechte ujít.
Tento týden nějak rychle utíká a tak vám přeji milé blogerečky krásné dny.
                                                                   IVA

Veselé Velikonoce

           Moje milé, přeji vám krásné velikonoční svátky, plné pohody a porozumnění.
                                                                                      IVA

Staré krajky

Nedávno jsem si odnesla od tatínka, staré krajky, které schraňovala moje maminka. Dostala je od svojí maminky. Mám ráda, tyto staré textilie je v nich   otisk šikovných rukou, které daly těmto krajkám jejích krásu.Krajky možná nosila babička, možná její maminka, kdo ví. Na poslední fotce vidítek i kousek spodního prádla našich babiček. I takové se nosilo.
Děkuji vám moje milé, za vaše komentáře, moc mne vždy potěší.
                                                                         IVA