Zahrádka kvete.

Zahrádka zrychlila  a před očima nakvétají odkvétají kytičky, které ještě mají čas. Tady jsou ty, které již odkvetly, ale oko fotoaparátu je stačilo zachytit. Modrou mám v zahradě ráda a modřence to modré kvetení začínají.

Hyacinty voněly svou omamnou vůní.

Magnolie potěšila svou krásou.

 Poprvé nakvetl řebčík královský a Deny mu dělal stráž - povšimněte si ocásku.

A v trávě se vysemenily petrklíče a tak byl zákaz sekání.

Nevím jak u vás, ale mne už nakvétají kosatce, které normálně kvetou v první polovině června. A tak to vypadá, že jaro jsme vynechali a rovnou skočili do léta. Milé blogerečky, přeji vám krásný víkend. 

              Iva

Cesta do Pekla

Tak to byl můj nedávný výlet za krásy jarních bledulí. Naučná trasa kaňonovitým údolím Robečského potoka vede v délce 8 km mezi obcemi Zahrádky a Česká Lípa. Lokalita zvaná Peklo je národní přírodní památkou s největším výskytem těchto rostlin v Česku. Kvete zde i přes  100 000 bledulí. Údolí je sevřené pískovcovými skalami a tak údolí působí divoce i romanticky.
Musím napsat, že se poštěstilo a bledule kvetly a byla to nádhera.

Všem milým návštěvám přeji pohodové nedělní odpoledne.

              IVA

Moje poklady.

U Martičky na blogu http://vyzobanaslunecnice.blogspot.cz , jsem se přihlásila k výzvě "Moje poklady". Pokladů pro mne vzácných mám doma několik, jsou to vzpomínky na mé dětství, vzpomínky na milé, které již nemohu pozdravit, popovídat si s nimi. A několik těch pokladů nesou otisky minulosti.
První je hrníček, ze kterého jsem jako malá holka pila čaj u babičky.
Ouško už nemá, je oprýskaný, ale pro mne je nejhezčí ze všech hrnečků.

   

Tyto dva dětské talířky, patřily mojí mamince. Jedla z nich jako dítě  a tak jsou připraveny pro moje vnoučátko, jen co trochu povyroste. Krásně vyšivaná dečka je také od mojí babičky. Vždy jsem obdivovala její um.  Ruce měla upracované a přesto dovedla vytvořit takovou krásu.

Další poklady jsou staré památníčky. Mám ráda psanou minulost. Ukazuje dobu, situaci a lidi, kteří měli své starosti, radosti a dobu ve které žily.  Za pozornost stojí poslední  napsané řádky. Památníček patřil

babičce mého manžela.

A tento je můj a mé vzpomínky.

Děkuji Martičce za její výzvu, trošku po splatnosti, ale přece. Přeji vám sluníčkový víkend, hlavně v pohodě a se všemi, které máte rádi.

 IVA