O mně

Dobrý den,vítám vás na mých stránkách a budu moc ráda, nebude-li vaše návštěva poslední.

středa 9. května 2018

Vyšívané kuchařky.

 Nástěnné vyšívané kuchařky měla nejedna naše babička. I já jich mám několik doma schovaných a troufám si říci, že několik jich bude i po stařence, tak se na Moravě říká prababičkám. Nedávno jsem je všechny provětrala, vyprala a vyžehlila a řekla jsem si, že bych vám je mohla ukázat - každý měsíc jedna.
„Nástěnné vyšívané ´kuchařky´, jako součást kultury všedního dne, odrážely estetické cítění a vkus
,lidových vrstev. Pomáhaly s minimálními finančními náklady vytvářet útulné domácí prostředí a navozovat iluzi moderního bydlení.“ Místem zrodu a ohniskem rozvoje tvorby „kuchařek“ je s největší pravděpodobností Německo. Z něho se jejich tvorba rozšířila do českých zemích, na Slovensku, do Polska, Maďarska … Tvorba „kuchařek“ souvisí s oblibou ručních prací, a to zejména v městském prostředí, na přelomu 19. a 20. století. Zejména vyšívání bylo na považováno za projev dobré výchovy dívek, a to ze všech společenských vrstev, bylo důležitou součásti jejich vzdělávání, výuky zajišťované industriálními“ učitelkami. „Každá žákyně si osvojila  alespoň základní techniky výšivky a svých znalostí uměla bohatě využít. Záplava výšivek pak pokrývala nejen oděvní součásti, ale množství dekorativních a užitkových textilií, nevyjímaje nástěnné ´kuchařky´, vyšívané ´zoubky´ do polic a ozdobné ručníky“.  Ve vesnickém prostředí se textilní vyšívané nástěnky začaly uplatňovat později než v prostředí městském a maloměstském

„Kuchařky“ byly takřka výlučně umísťovány do kuchyně. Byly zavěšovány na stěnu nad sporák, stůl … Sloužily jako ochrana před jejím znečištěním, sloužily též k zakrývání poškozených míst. Zároveň však stěnu, interiér kuchyně, zdobily, napomáhaly k vytváření příjemného domácího prostředí.








Poprvé jsem si koupila chřest a uvařila jako předkrm nedělního obědu. Musím napsat, že je to opravdu lahůdka.





Moc jsem obdivovala, když jsem viděla  přes plot, krásně a plně kvetoucí klematis.  Klematis pěstuji dlouho, ale nikdy se nedočkal více než dvou let, vždy přes zimu vymrznul .Ale letos mne můj dvouletý překvapil - takto nádherně rozkvetl a to jsem mu moc nepomáhala. Žádné hnojení neprobíhalo. Asi je to letošní počasí pro něj to pravé.






Tento týden je krátký, pomalu se zase blížíme k víkendu - ať vám ty pracovní dny rychle utečou a nám zahradníkům pořádně zaprší.
               Iva

sobota 28. dubna 2018

Zahrádka kvete.

Zahrádka zrychlila  a před očima nakvétají odkvétají kytičky, které ještě mají čas. Tady jsou ty, které již odkvetly, ale oko fotoaparátu je stačilo zachytit. Modrou mám v zahradě ráda a modřence to modré kvetení začínají.


Hyacinty voněly svou omamnou vůní.



Magnolie potěšila svou krásou.


 Poprvé nakvetl řebčík královský a Deny mu dělal stráž - povšimněte si ocásku.


A v trávě se vysemenily petrklíče a tak byl zákaz sekání.



Nevím jak u vás, ale mne už nakvétají kosatce, které normálně kvetou v první polovině června. A tak to vypadá, že jaro jsme vynechali a rovnou skočili do léta. Milé blogerečky, přeji vám krásný víkend. 
              Iva

neděle 15. dubna 2018

Cesta do Pekla

Tak to byl můj nedávný výlet za krásy jarních bledulí. Naučná trasa kaňonovitým údolím Robečského potoka vede v délce 8 km mezi obcemi Zahrádky a Česká Lípa. Lokalita zvaná Peklo je národní přírodní památkou s největším výskytem těchto rostlin v Česku. Kvete zde i přes  100 000 bledulí. Údolí je sevřené pískovcovými skalami a tak údolí působí divoce i romanticky.
Musím napsat, že se poštěstilo a bledule kvetly a byla to nádhera.










Všem milým návštěvám přeji pohodové nedělní odpoledne.
              IVA

sobota 7. dubna 2018

Moje poklady.

U Martičky na blogu http://vyzobanaslunecnice.blogspot.cz , jsem se přihlásila k výzvě "Moje poklady". Pokladů pro mne vzácných mám doma několik, jsou to vzpomínky na mé dětství, vzpomínky na milé, které již nemohu pozdravit, popovídat si s nimi. A několik těch pokladů nesou otisky minulosti.
První je hrníček, ze kterého jsem jako malá holka pila čaj u babičky.
Ouško už nemá, je oprýskaný, ale pro mne je nejhezčí ze všech hrnečků.


   
Tyto dva dětské talířky, patřily mojí mamince. Jedla z nich jako dítě  a tak jsou připraveny pro moje vnoučátko, jen co trochu povyroste. Krásně vyšivaná dečka je také od mojí babičky. Vždy jsem obdivovala její um.  Ruce měla upracované a přesto dovedla vytvořit takovou krásu.



Další poklady jsou staré památníčky. Mám ráda psanou minulost. Ukazuje dobu, situaci a lidi, kteří měli své starosti, radosti a dobu ve které žily.  Za pozornost stojí poslední  napsané řádky. Památníček patřil
babičce mého manžela.









A tento je můj a mé vzpomínky.



Děkuji Martičce za její výzvu, trošku po splatnosti, ale přece. Přeji vám sluníčkový víkend, hlavně v pohodě a se všemi, které máte rádi.
 IVA

sobota 24. března 2018

V říjnu minulého roku jsem vám ukazovala stůl, který jsem začala renovovat pro mého syna k jeho prosincovým narozeninám. Stůl jsem stihla udělat - velký dárek k jeho 25.narozeninám dostal, ale já jsem v tom předvánočním shonu nestihla nafotit. Napravila jsem to až dnes.









Pro včerejší návštěvu jsem udělala překvapení v podobě před velikonočního štrúdlu. Moje myšlenka byla udělat ovečku, zhlédla jsem se v receptu v jednom časopise, ale podle reakce mé milé návštěvy je to prý čert. Jak vidno, netrefila jsem se, budu muset pro příště podobu ovečky vypilovat.


Milé návštěvy, mějte se hezky - za týden už máme Velikonoce. 

pondělí 12. března 2018

Staroměstské náměstí a Skautský institut -





nádherné místo v centru Prahy, kde si můžete dopřát v místní kavárně vše za ještě lidové ceny.  Tak to je pozvánka pro mimopražské i starousedlíky.  Sídlí v Pecoldovském domě ( U zlatého rohu). 

Na podzim jsem vám slíbila návrat k výstavě panenek Doll Prague. Malé ohlédnutí je zde.









I medvídkové se tam našly a jací fešáci.




Mějte příjemný a pohodový nastávající týden. 
IVA