Ano, byla jsem účastnicí poznávacího zájezdu - Východní Slovensko a Ukrajina. Splnila jsem si přání - podívat se na Koločavu za bájným loupežníkem Nikolou Šuhajem. Ale jak to vlastně začalo.
První zastavení v Levoči - prohlídka gotického oltáře mistra Pavla z Levoče - zde bylo zakázáno fotografovat. Druhé zastavení Bardějov . se starobylým náměstím odtud do vesnice Hervartova, kde stojí kostel svatého Františka z Assisi z konce 15. století.V interiéru jsou ke shlédnutí nástěnné malby z roku 1655.
Další krásný dřevěný kostel, který jsem viděli byl v obci s poetickým názvem Ladomírová.
Dukelský průsmyk, kde bylo zraněno nebo zahynulo asi 15 tisíc vojáků za svobodu naší vlasti. I dnes zde existují v této oblasti místa, která jsou stále podminována.
Lvov - hlavní město západní Ukrajiny. Město bylo součástí Polska i Rakouska - Uherska. Jeho centrum je zapsáno na seznamu světového dědictví Unesco. Najdeme zde starobylé, křivolaké uličky s renesančními a městskými domy a s katedrály. Divadla, výstavy a literatura, kterou Lvov žije. Dnešní Lvov je město plné kaváren, restaurací a večer plný mladých lidí, kteří se baví. Na ulici potkáte zpěváky, tanečníky, kteří zde provozují své pouliční umění. Ceny za jídlo jsou pro nás opravu lidové - káva do ruky za 15 Kč, oběd stál 50 Kč a výborný stakan jemné vodky 20 Kč. Lvov je krásné romantické město, které má svoji nezaměnitelnou atmosféru.
Cestou ze Lvova jsme projížděli krajinou s malebnými výhledy na pasoucí se koně ,ovce a starobylé chalupy. A Koločava leží v krásném údolí a pro nás je opředena bájnou pověstí o Nikolovi Šuhajovi.
Ivan Olbracht, který proslavil Nikolu Šuhaje bájného loupežníka má v místní škole malé muzeum.
Hrob Nikoly Šuhaje, který pro někoho byl hrdina a pro jiné zločinec leží na neposvěcené části hřbitova. V horní části hřbitova leží hrob Eržiky, který je jen označen prostým křížem.
Zastavili jsme se v bývalé četnické stanici, kde byl vězněn Nikola Šuhaj. Dnes je zde hospoda s názvem Četnická stanice - domluvíte se zde česky a vaří tu výborný boršč.Setkali jsme se zde i Jihočeskou filharmonií a s herci s divadla Husa na provázku, kteří zde natáčeli film o N.Š.
Střípky z Koločavy - kravičky se večer vrací z pastvy samy domů a každá ví, která vrata jsou ta její.
Dalším zastavením byl Užhorod a Mukačevo, ale o tom zase jindy. Zájezd se mi moc líbil, život na Ukrajině se liší od života u nás a ve srovnání s námi musím napsat, že se v Česku máme moc dobře.
Přeji vám samé sluníčkové dny.
IVA