Renovace pokračuje,

ještě dodělat pracovní stůl a pracovna bude hotova. Konečně jsem mohla vytáhnout ze sklepa


polici , kterou jsem  před lety vydražila za pár korun na aukru .  Dostala nový kabát v podobě šedomodré kombinace.

Zrcadlo jsem jednou našla opřené o  oprýskanou zeď, neobydleného domu - a tak jsem ho vlastně zachránila. Bylo by škoda ho tam nechat. Ze zlaté patiny do šedomodré. Staré kousky nábytku mám ráda, mají svoji duši, svoji minulost.

To jsou moje volné chvilky, už se těším až je vyměním za šicí stroj .. Blogerečky mějte se krásně

Iva

Musím napsat, že v poslední době vůbec nestíhám. Snažím se dohnat všechny  resty na .zahrádce. Předělávám bylinkový záhon, který se rozrostl tak, že se stal nepřehledný. V práci mívám odpolední a za dopoledne toho moc neudělám a přitom v hlavě tolik věcí, kterých bych chtěla dělat.. Možná je to věkem, asi jde všechno pomaleji. Při pondělní návštěvě Vinohradské nemocnice jsem vyfotila tuto krásnou třešen - moc by si mi líbila na zahradě ., ale kam bych ji zasadila? Budu muset popřemýšlet, jestli pro ni nenajdu nějaké místečko. 

Blogerečky, tímto vás moc zdravím a .  přeji vám krásné jarní dny.

                                                                               










Milé blogerečky, přeji vám krásné Velikonoce.
                                                                          Iva

Moje týdenní snažení

je na světě. velikonoční vyšívání pro moji milou kamarádku.

A to jsou stolečky, které mají nový kabát.  Starší synek už opustil své rodné hnízdo a tak pokoj, který zanechal si zařizuji nově. Chci se tady udělat můj šicí koutek, který jsem měla v kuchyni.  Bylo to trochu nepraktické, protože jsem moje šití  pořád uklízela, a tak se těším, že to budu mít vše rozložené a nebudu muset nic schovávat.

 A moje dnešní šití - záclona na okna do kuchyně.

Moc vás děvčátka všechny zdravím, přeji vám klidné dny -mějte se hezky.

                                                                                                                  Iva

Skalka

Krásný výhled na Mníšek po Brdy je z poutního místa Skalka.
Skalka je 553 metrů vysoký ostroh v Brdské vrchovině (v podcelku Hřebeny^[) a zároveň poutní místo s barokním kostelíkem sv. Máří Magdaleny, klášterem, poustevnou (modlitebnou) a křížovou cestou. Umístěn 27 km jihozápadně od Prahy, okres Praha-západ, v katastrálním území Mníšek pod Brdy. Ve středověku tudy vedla Zlatá stezka. 
Je to krásné místo a jeho návštěva se odmění krásným výhledem na Mníšek po Brdy.
Toto místo jsem navštívila poprvé před dvěma lety a učarovaly mi stromy, které obklopovaly pomník sv.J.Nepomuckého.

V sobotu jsem si udělala cílenou procházku do Mníšku - podívat se do prodejny  Patina House - a prohlídnout si barvy  Anie Sloan, které se tady prodávají. Při té příležitosti jsem si vyšlápla na Skalku - projít se  a podívat se shora na Mníšek.  Jaké bylo moje překvapení, když jsem uviděla, že

 stromy u pomníku J.Nepomuckého byly vykáceny a nahrazeny novými .

K vykácení stromu vedl jejich špatný zdravotní stav. Co mne  překvapilo bylo, že lípy srdčité, které zde byly vysazeny - dorůstají v dospělosti 30m a mají mohutné koruny, byly od sebe vysázeny zhruba  3 - 4m. 

Nedovedu si představit, jak toto místo bude vypadat za pár let až stromy zmohutní. 

Já jsem si udělala radost, koupila  barvy  a natírám a natírám. Až budu hotová - určitě ukáži svůj výsledek..

 Tímto se s vámi loučím a se mnou i  Dášenka /ta černá/  a Deny.

Děkuji za vaše milé návštěvy   Iva

Polštářek

Moc se mi líbí modrá kostička, kanafas, pepito.  Když jsem na internetu sháněla, modrou kostičku,  zjistila jsem, že ji prodejci skoro nemají - asi není módní. Ale nakonec jsem objevila  modré pepitko,- drobné kostičky, srdíčka jsem plánovala na Valentýnké tvoření, ale nakonec jsem Valentýna propásla.Srdíčka se mi hodila ke kostičce a já ušila polštář. Doprostřed jsem dala kousek staré krajky, po babičce.Staré krajky opatruji, ale říkám si, že ve skříni je nikdo neuvidí a proto jsem si řekla, že  při svém šití některé  některé použiji.

Poslové jara -  tahle úroda jarních kytiček není moje - nafotila jsem je  při procházce.

Moje milé - přeji vám krásné nedělní odpoledne - já jdu dělat lívance k odpolední kávě.

Iva

Malá velká dáma,

tak se jmenuje kabelka, kterou jsem šila podle Mariny. Kabelka je málá a je připravena na  letní, večerní procházky. Tak si představuji její budoucnost.

 Při nedávném toulání po Malé straně, nedaleko muzea Karla Zemana, jsem objevila kouzelné květinářství U červeného lva.

.Moje milé, přeji vám krásný  víkend - kytička pro radost pro vás.