Rodinné poklady.

Mám několik rodinných pokladů, ale není to zlato ani vzácné obrazy. Jsou to věci, které prošly rukami mých blízkých a věci ke kterým mne vážou vzpomínky.  Mezi tyto drahé poklady patří i formičky na pečení cukroví, které používaly obě babičky, ale některé z nich i možná jejich ma-
minky.

Letos jsem se rozhodla, že vezmu jednu formičku po druhé a vykoupu je ve vodní lázni s kypřícím práškem. Dočetla jsem se totiž, že tato lázeň dělá divy a tak se i stalo. Formičky pěkně prokoukly, koupila jsem jim i novou krabici s uzavíratelným víkem, aby se do nich během roku nepřášilo.

Moje nejstarší formičky - krásné a propracované tvary.

 Stará vykrajovátka měly držátka.

 S cukřenkou babička cukrovala koláče a  nůž doopravdy krájel. Vykrajovátka se dělala i s obloučky.

Košíčky a mašličky

Ryby a raci.

 Pamatujete ?

 A vykoupané formičky

Perníčky jsem napekla a nyní otvírám recepty mé maminky a mohu začít péci ........

Blogerečky, chodím k vám nakukovat a je u vás krásně. Mějte klidný druhý adventní týden.
                                                                 Iva

Krásný adventní večer.

Letošní adventní zdobení jsem se rozhodla vytvořit v přírodním stylu. Je to takový malý návrat k přírodě. Šišky různé velikosti, mech a klacíky  a může se začít tvořit. Práce šla pěkně od ruky, připadala jsem si jako v lese.

                                                   Adventní věnec na stůl.

                             Ozdobila jsem i svícen v kuchyni.                        
                                                               

Udělala jsem i věnečky pro kamarádky.

Moc se mi líbily minulý rok andělé ze špalíku, které jsem u některých z vás viděla. Neodolala jsem
a  tady jsou.

Milé blogerečky, přeji vám krásný první adventní večer. Jsem tu s vámi moc ráda.

                                                                    Iva

Na začátku týdne jsem schovala domů venkovní květiny. Fuchsie jsem ostříhala a jejich květy jsem si dala do vázy, abych se s nimi ještě chvilku potěšila.

Domů šlo i granátové jablíčko. Každý rok se urodí jedno, letos je obzvláště velké.

Já jsem konečně dopletla  svetr a ozdobila výšivkou s barvami podzimu. Upletla jsem si ho dlouhý, aby mne pěkně hřál.

Tak to byl ve zkratce můj týden. Milé blogerečky, přeji vám krásný víkend .

                                          Iva

Hezké odpoledne. Takové to  kousky rostou v lese Já se zatím do lesa nedostanu, ale i tak jsem potěšila  . Smaženice byla výborná.

Začala jsem chodit na rehabilitace a tak se pomalu noha začíná rozhýbávat. Myslela jsem, že to půjde rychleji - už bych chtěla skákat přes kaluže, ale jde to opravdu kousek po kousku . Udělal jsem si radost a ušila si  běhoun na stůl a na toaletku podložky. Kuchyň vypadá moc hezky, když je laděna do jedné barvy.

 Krásně zbarvená zátiší nejsou z mé zahrádky - takto se to barví u sousedů. U nás už začíná docela dost padat listí - už asi opravdu bude zima a Vánoce se kvapem blíží. A já se začínám pomalu těšit.

Děvčátka a milé návštěvy mějte se moc  hezky.

       Iva

Kufřík.

Nevím, jak to máte vy, ale já když si chci udělat radost, nekoupím si nový svetr, nebo lak na nehty, ale já si koupím , jak by někdo řekl starou  veteš . Ráda prohlížím inzeráty, kde se prodává nábytek , staré krajky , panenky a kočárky.  A tak jsem nedávno   neodolala  inzeratu, kde byl ke koupi  starý, dětský kufřík.

 Ke kufřiku jsem dostala dárkem i  knižní  záložky. Moc mne dárek potěšil.

 A já  mohu přemýšlet, komu kufřík patřil, kdo si s ním hrál ?

Nebo patřil mladé dívce, která si v něm schovávala památníček a první milostné dopisy?

Nevím, ale co vím -  kufřík má svoji minulost, kterou já se nikdy nedozvím.  
      
                                     Iva

Hezký podvečer.

Začnu děvčátka mou nohou. Šroub mám vyndaný a skutečně, jak jste mi některé z vás psaly, proběhlo to rychle a bezbolestně. Jinak jsem si udělala kolečko ohledně rehabilitací. Vnemocnici bych je dostala, ale musela bych dojíždět, což by mi ještě činilo značné potíže.Šla jsem tedy na to přes obv.lékaře - na polikliniku - zase k lékaři, ale rehabilitace mám a od čtvrtka začnu rehabilitovat. Jsem za to ráda, neb nohu potřebuji řádně rozhýbávat - snad už to půjde k lepšímu mílovými kroky.
Moc vám děkuji za vaši podporu  - jste zlatíčka.
Ušila jsem další dva panely - šití s Aničkou a sobě jsem si vyšila podzimní zátiší. Po večerech svítím svíčkami - to mám moc ráda a vařím horké polévky - ty k podzimu určitě patří.

Děvčátka přeji vám krásné podzimní dny.

Čas šípků

Mám ráda podzimní čas, poletující barevné listí, prosvětlené slunečnými  paprsky a keře obsypané červými šípky.
Na procházku se ještě nedostanu,ale šípky si našly cestu ke mne domů .

Podzimní vřes jsem doplnila květy hortenzie a dýně se urodily na zahrádce.

Blogerečky, přeji vám krásné podzimní dny.
                                                                                Iva