Čím začít? V sobotu jsem pekla k obědu koleno na medu a pivě.  Se sílícím podzimem si tělo žádá jinou krmi než saláty, které mám také ráda. 

Stále suším  prádlo na zahradě, dokud je sluníčko. Prádlo je pěkně voňavé, to sušička ani aviváž tak nedokáže. 

Vytvořila jsem malou dekoraci v podobě dýní - dýňové období mám ráda. 

Dnešní procházka po Hodkovičkách, kde se i v dnešní domě najdou krásné, romantické domy, které jsou zanedbané, ale vytvářejí romantický pohled.

Děkuji vám blogerečky za vaše milé návštěvy a přeji vám v této době pevné nervy a hlavně všem zdraví.

        Iva

 Něco málo ode mne: čas dýní mám ráda, nejen jako dekoraci, ale i moc ráda z nich vařím. Zkouším nové recepty a jsem rozradostněna, že mé dýně jsou mé výpěstky, kterým se letos dařilo - což nemohu říci o rajčatech, které chytly plíseň, pár okurek se také urodil a co ještě rostlo na jedničku byly cukety. Ale této zelenině se daří všude - však to znáte. Uvařila jsem si rizoto a  trošku jsem si jej i pro oko nazdobila.

Poslední květy na zahradě - řeřicha stále kvete a chryzantéma zdobí můj stůl. Je to jedna z posledních květin, která zdobí zahradu.

Nastává čas návštěv kaváren a o to intenzivnější než v létě. Počasí k tomu prostě nabádá.  Budete-li mít cestu do Prostějova, doporučuji vám navštívit kavárnu FORHAUS. Kavárna se nachází v domě židovského obchodníka Veitha Ehrenstamma, který byl jedním ze zakladatelů textilního průmyslu v Prostějově. Celý dům je citlivě zrenovován včetně interiéru kavárny.  V kavárně vaří výbornou kávu a obsluha byla velmi příjemná. 

Tak to byla ještě jedna letní vzpomínka. Přeji vám blogerečky krásné,  barevné, podzimní dny.

Iva

Prázdninové dojíždění do práce přívozem, bylo letním zpestřením .. Skoro celý srpen byl zavřený Vyšehradský tunel a tak má cesta do práce  na  palubě parníku byla taková prázdninová, relaxační a každý  cestující si vychutnával výhledy, které se mu naskytli. 

Čas dýní nastal a tak první dýňová polévka - musím napsat, že dýně nikdy nezklamou - úroda pokaždé zaručená a poslední květy na zahradce. 

Milé blogerečky, mějte příjemné podzimní  a sluneční dny.

 

                                     Iva

 Od posledního příspěvku utekly skoro dva měsíce a tak začnu, tak trochu po zpátku. Prázdniny utekly a už si užíváme babí léto. A protože jsem se  přes léto snažila a pár  výletů jsem si užila, chci vás pozvat na sever Čech do Úštěku. Řekla bych, že sever naší země je tak trochu opomíjen  a tak jsem si řekla, že to trochu napravím. Navštívila jsem  krásný Levín a potom  i Úštěk. Je to městečko z malým historickým jádrem z mnoha zachovalými pozdně gotickými měšťanskými domy.  

O vznik ptačích domků se zapříčinili italští dělníci, kteří k nám přišli stavět železnici.

V Úštěku je i soukromé muzeum panenek, které jsem  ráda navštívila a nočníček zde zobrazený jsem právě takový měla i já -  jako malá holka. 

Květinové truhlíky nakvetly a naše Dášenka se také chtěla vyfotit. 

Tak to byl můj červenec. Mějte blogerečky krásné dny.

                                                           Iva

 Nedělní odpoledne jsem strávila s vnoučkem  na vyhlídkové jízdě historickou tramvají č. 43. Tramvaj vyjíždí z vozovny Střešovice k Planetáriu Praha a odtud se vrací přes Malostranskou, Královský letohrádek zpátky do vozovny Střešovice.  Výlet se nám vydařil,  vnouček byl nadšený. 

Na zahradě mne  vykvetly  krásně tyto růže, které jsem kdysi koupila od Starkla. Růže nikdy takto bohatě nekvetly a tak mne letos překvapily.  

Pekla jsem moravské  koláče, ale bohužel než jsem stačila nafotit konečný výsledek, tak už byly snězené.  

Tak to jsou moje letní střípky. Přeji vám všem pohodové a krásné léto a děkuji vám za vaše milou návštěvu.

             Iva

 Dneska k obědu byl smažený květák, miluji ho a v tomto dnešním vedru  byl výtečný. Porcelánová  mísa s fialkami je po mojí babičce. Vždy když jsme  k ní přijeli v něm servírovala okurkový salát a jak chutnal. 

V sobotu jsme si dovezli nového parťáka - z útulku až ze Slovenska. Pejska nám dovezli do Brna, kde jsme si ho převzali. Je to dvouletá špagetka se vznešeným jménem - aspoň tak mne to připadá: Boldizsár - jméno jsme mu nechali, už byl na něj zvyklý. A tak máme nového člena rodiny,  do kterého jsme se  hned zamilovali ♥

Pergola byla letos opět obsypána květy plaménku.

A na zahrádce se střídají barvy a květy - je pořád co obdivovat.

Máme u nás i nového ptáčka zvonohlíka zahradního. Nikdy jsem ho u nás na zahradě neviděla - až letos.

Je zajímavé, že celou zimu  ani na jaře u nás drobné ptactvo nebylo, jen samé vrány, holubi a občas kosáci. S přibývajícím teplem  všichni velcí ptáci odlétli a  konečně se k nám vrátili vrabci, sýkorky  a rehek domácí, který pěkně klapá zobákem.  

Tak to jsou mé malé radosti. Moc vás zdravím blogerečky a přeji krásné a příjemné dny.

 Iva

Levín

 Nedávno jsem  na internetu viděla pár fotografií malé obce Levín. Musím napsat, že jsem se nadchla tímto místem a tak minulý víkend jsem si udělala první rozvolňovací výlet. Městys Levín se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji nedaleko  Úštěka. Městečko je obklopeno krásnou přírodou.  Nad levínským náměstím stál středověký hrad, který zanikl a nyní v jeho místech stojí barokní zvonice. Uprostřed levínského náměstí stojí okrouhlý barokní kostel.  Největší rozkvět zažívá v 17. století a je spojen s hrnčířskou výrobou. Levínská keramika byla v 17 - 19 stoletím velmi oblíbená a známá. V 19. století dochází k zániku hrnčířské keramiky, protože   se nestačila přizpůsobit rostoucí konkurenci. V současné době jsou v Levíně dvě keramické dílny, které se snaží navázat na tradici.

Výlet se vydařil, počasí se umoudřilo, sluníčko svítilo a  v Levíně, bylo krásně. Budete-li si chtít udělat do Levína výlet tak dne 28.8.2021 se v Levíně  koná Hrnčířský jarmark a 18.9  Levíno – spojení keramiky s vínem  a koncertem  v kostele.  

Mějte se děvčátka krásně a užívejte si sluníčka a jarní pohody.

                                  Iva